v zajetí malých povinností

ruce ti svázali - vazouni bezejmenní

nepříčetná kříčíš, že

bylo dosti zlosti

dosti doříkání

malých chyb

(těch velkých lidí)

v zajetí do stejných rýn

protiví se ti ta zažitá opojnost (opojení)

z mě náruče štěkáš, že

bylo dosti zlosti

dosti nestýkání

(venku)

jeden na druhého

nebe křičí na oblohu

za všechny staré sliby

skutečně jsem tu však jen já

(jsem bůh, či jenom blízký bohu ?)

jsem pouze malohezký

ty, velkooká

hledáš jen krásné věci

(snad bůh kráse odpustí)